
Cukrovary v Evropě prožívají období, které zneklidňuje jak výrobce, tak i spotřebitele. Nákupní ceny cukru klesly na minimum za poslední tři roky. Továrny upozorňují, že v tomto prostředí je podnikání dlouhodobě neudržitelné. Co přesně stojí za razantním poklesem cen a jaké následky může mít uzavírání cukrovarů? Pokud Vás zajímá, kdo pocítí největší dopady a co čeká trh s cukrem dál, čtěte dál – některá fakta jsou opravdu překvapivá.
Cena cukru na evropském trhu: Největší pád za poslední roky
Podle údajů Evropské komise dosáhla v červnu 2024 průměrná cena cukru 536 eur za tunu. To znamená více než o třetinu nižší hodnota než ve stejném období o rok dříve. Pokles cen má jasné důsledky – mnozí výrobci hlásí výrazné ztráty a zvažují omezení nebo dokonce úplné zastavení výroby. Cena cukru se přitom v roce 2025 pohybovala na úrovni kolem 28,95 EUR za 100 kg.
Faktory, které tahají ceny dolů
- Významný nárůst dovozu cukru z Ukrajiny v objemu cca 493 000 tun v roce 2023, což výrazně převyšuje dřívější kvóty.
- Postupné snižování spotřeby cukru v Evropě.
- Nárůst produkce cukrové řepy a tím i domácí zásoby cukru.
"Při současné cenové úrovni je trh nestabilní. Pokud ceny neporostou, hrozí uzavírání cukrovarů napříč Evropou," upozornil generální ředitel Cristalco Pierre-Henri Ditz.
Ekonomické dopady: Ztráty nabývají miliardových rozměrů
Situace se citelně projevuje v finančních výsledcích největších podniků:
- Skupina Tereos, která vlastní cukrovary i u nás, zaznamenala ve druhém kvartálu pokles tržeb o 25 % – na 1,2 miliardy eur (cca 29 miliard Kč). Provozní zisk před daňovým a účetním odečtem spadl o 79 %.
- Südzucker, největší evropský výrobce cukru, informoval o 85% poklesu provozního zisku v prvním čtvrtletí 2024, dosáhl pouze 22 milionů eur.
- Francouzská Cristal Union, mateřská společnost Cristalco, zaznamenává další pokles plochy pro pěstování řepy.
Srovnání propadu tržeb a zisků největších výrobců
Společnost | Pokles tržeb (%) | Pokles provozního zisku (%) |
---|---|---|
Tereos | 25 | 79 |
Südzucker | — | 85 |
Cristal Union | — | — |
Kvóty a importní tlaky: Role Ukrajiny a reakce Evropské unie
Zásadním aspektem situace je dovozní politika. Od roku 2023 jsme svědky masivního nárůstu dovozu cukru z Ukrajiny – odhadem 493 000 tun, v roce 2024 ukrajinská kvóta do EU činila 262 600 tun a po naplnění této kvóty byl k 1. červenci 2024 export ukrajinského cukru pozastaven. Pro srovnání, předválečné kvóty byly zásadně nižší. Evropská komise v roce 2025 zvažuje prudké snížení dovozu právě kvůli tlaku domácích producentů a propadu cen.
Jaké změny by mohly trh ovlivnit?
- Redukce importních kvót pro ukrajinský cukr až o 80 % od července 2024
- Vyjednávání o budoucích objemech dovozu v dalších letech
- Vliv na zaměstnanost – hrozba zavření továren a zániku pracovních míst
Co se děje v oblasti produkce a spotřeby cukru?
Výroba cukru roste i na straně Ukrajiny – v roce 2024 místní producenti hlásili plánovaný nárůst výroby bílého cukru o téměř 3 % (na 1,85 milionu tun), s exportním přebytkem až 950 000 tun. Naše domácí spotřeba cukru se však snížila a evropští zemědělci často zmenšují osevní plochy pro cukrovou řepu, což může v dlouhodobém horizontu ještě víc proměnit strukturu celé výroby.
Budoucnost cukrovarů: Krize nebo příležitost?
Mnoho továren poukazuje na to, že v případě pokračujících nízkých cen bude nutné uvažovat o uzavření některých závodů. Poptávka po cukru klesá a konkurenční tlaky ze zahraničí sílí. Pro perspektivu vývoje trhu bude klíčová rychlost, s jakou regulační orgány zareagují na současné dění a jaká opatření skutečně zavedou.
Z vlastního úhlu pohledu musím říct, že pro mnohé z nás znamená cukr víc než jen výrobek v regálech – stojí za ním tradice, zaměstnanost i celé komunity. Když jsem v poslední době sledoval dramatické změny cen a nejistotu, kterou to přináší, uvědomil jsem si, jak snadno samozřejmé věci zmizí z našeho života. Proto v této situaci vnímám hlavně nutnost hledat rovnováhu mezi volným trhem a ochranou našich producentů.
Jaké jsou hlavní závěry aktuální krize?
Současné ceny cukru a dovozní tlaky vytvářejí prostředí, kde není jednoduché udržet produkci bez ztrát. Cukrovarnický průmysl prochází zásadní změnou a je otázkou, jak se sektor v příštích měsících přizpůsobí novým podmínkám. Snižující se spotřeba, síla dovozu i reakce vládních institucí – to vše rozhodne o budoucnosti cukru v Evropě i u nás.
- Proč došlo k tak rychlému poklesu cen cukru? K rychlému snížení cen přispěl hlavně výrazný nárůst dovozu cukru z Ukrajiny, vyšší domácí produkce a nižší spotřeba v Evropě. Nárůst nabídky způsobil tlak na ceny směrem dolů.
- Jaká opatření zvažuje Evropská unie? Od července 2024 snížila EU dovozní kvóty na ukrajinský cukr o 80 % a plánuje zavedení dalších regulací podle stížností výrobců.
- Koho postihuje krize nejvíce? Nejzásadněji jsou zasaženi evropští producenti cukru a zaměstnanci cukrovarnického průmyslu, kterým hrozí ztráta pracovních míst a útlum výroby.
- Jak se vyvíjel import cukru z Ukrajiny? V roce 2023 činil dovoz z Ukrajiny do EU přibližně 493 000 tun, což je několikanásobně více než před válkou. V roce 2024 byla kvóta naplněna na 262 600 tun a export byl následně pozastaven.
Komentáře