Financování nemocnic patří mezi žhavá témata, která každoročně ovlivňují životy pacientů i zdravotníků. Pro rok 2026 to vypadá, že mezi odbory a Ministerstvem zdravotnictví panuje napětí – a nejde jen o čísla v rozpočtu, ale o samotnou dostupnost zdravotní péče. Proč se očekává napjatý rok a čeho se možná dočkáme v nemocnicích? Pojďme se blíže podívat na podrobnosti a podhoubí vznikajících sporů.
Klíčová čísla návrhu rozpočtu na rok 2026
Ministerstvo zdravotnictví přišlo s návrhem, který počítá s tím, že nemocnice budou v roce 2026 hospodařit přibližně s 260,3 miliardy korun. Tento nárůst je však pouhých 0,6 % oproti předchozímu roku (258,8 miliardy korun). Zajímavostí je navýšení financí do specializovaných center, naopak na akutní péči má jít zhruba o 1,9 miliardy méně, tedy asi 216,5 miliardy. To představuje pokles o 0,9 %.
Rozdělení financí mezi centrum a akutní péči
| Rok | Akutní péče (mld. Kč) | Celkové financování (mld. Kč) |
|---|---|---|
| 2025 | 218,4 | 258,8 |
| 2026 (návrh) | 216,5 | 260,3 |
| Změna (%) | -0,9% | +0,6% |
Odborové svazy nesouhlasí a chtějí změny
Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková i šéf Lékařského odborového klubu Martin Engel se shodují: takto nastavený rozpočet nevystačí na pokrytí provozních nákladů ani na slíbené zvýšení platů. Kritizují, že dokument nepočítá s reálnými potřebami nemocnic a označují ho za "nepromyšlený, nezodpovědný a nebezpečný". Odbory chtějí, aby vláda navýšila financování nejméně o dalších 7 miliard korun a umožnila navýšení provozních výdajů alespoň o 5 %.
Návrh růstu platů a celkové požadavky odborů
- Zvýšení platových tarifů lékařů o 5 % od ledna 2026.
- Zvýšení platových tarifů technickému a obslužnému personálu o 7 %.
- Navýšení rozpočtu na provoz alespoň o 5 %.
- Stabilní oddělené financování mzdových prostředků.
- Vyřazení pasáží o jednodenní chirurgii a některých limitech z návrhu.
Argumenty ministerstva a hledání úspor
Ministerstvo zdravotnictví argumentuje, že po období pandemie mají nemocnice "bezprecedentní zisky" a je čas zpřehlednit toky peněz. Nový systém financování má zrušit některé bonusy, zkracovat pobyty v nemocnicích a zavádět limity a cenové soutěže. Podle propočtů by tím mohlo dojít k úsporám kolem 2 miliard korun ročně. Odměnou má být efektivnější systém a větší prostor pro krátkodobé hospitalizace.
V roce 2025 čelil český veřejný zdravotní pojišťovací systém deficitu 11 miliard korun, což vedlo k plánovanému zvýšení úhrad o 3,3 %, což vyvolalo protesty poskytovatelů zdravotní péče.
Kdy padne rozhodnutí?
Ministerstvo plánuje finální verzi nařízením schválit do konce října. Do 26. září mohou nemocnice, odborníci i veřejnost zasílat připomínky. Odbory mezitím nevylučují ani vyhlášení stávkové pohotovosti, případně pořádání veřejných protestů, pokud jejich návrhy nezískají podporu. Dalším požadavkem odborů je, aby se rozpravy účastnili i zaměstnavatelé – tedy vedení samotných nemocnic. O připomínkách se rozhodne na jednání v příštím týdnu.
Stávková pohotovost: realita nebo nátlak?
Odborové svazy tvrdí, že situace je vážná a připravují se na všechny možnosti včetně stávky či masových protestů. "Teď nemůžeme vyloučit prakticky nic," nechává otevřená vrátka předsedkyně Žitníková. Jak jednání dopadne, rozhodne i o tváři zdravotní péče v příštím roce.
Financování a nálady ve společnosti v posledních letech
Situace v českém zdravotnictví se dlouhodobě zhoršuje. Podle průzkumů za rok 2025 56 % lidí vyjádřilo obavy o finanční budoucnost systému, 65 % by bylo ochotno za lepší péči i připlatit. Ve stejném období se objevují i zprávy o korupčních skandálech a pozastavení dotací na úrovni regionálních nemocnic, a také se ukazuje, že rozpočty není snadné naplnit. Například v Motole bylo v roce 2025 zadrženo 22 osob včetně ředitele kvůli velkému korupčnímu případu.
Z vlastní zkušenosti vím, že atmosféra na zdravotnických pracovištích je teď víc napjatá než kdy dřív. Spousta lidí cítí nejistotu, protože se opakovaně řeší omezení prostředků, složitější podmínky a potřeba snižovat počty personálu. Přitom požadavky na kvalitu zdravotní péče rostou a nemocnice zároveň čelí rostoucím nákladům na energie, vybavení i léky.
Pohled do budoucnosti: Klíčové výzvy a naděje
Bez ohledu na to, jak dopadne schvalování rozpočtu, je jasné, že nás zdravotnictví čekají velké změny. Ať už půjde o vyjednávání tarifů, požadavky na větší transparentnost nebo hledání úspor, klíčovým slovem bude udržitelnost. Pokud v příštích letech zvládneme nastavit rozumnou rovnováhu mezi péčí o personál i pacienty a hospodařením systému, může nás čekat stabilnější období. Výsledkem musí být systém, kde budou náklady, efektivita a kvalita služeb v rovnováze. V opačném případě riskujeme další protesty, personální odchody a zhoršení dostupnosti zdravotnictví pro každého z nás.
- Jak se bude finanční situace v nemocnicích vyvíjet do roku 2026?Nemocnice čeká napjatý rok, rozpočet bude těsnější a v případě neprosazení navyšování mohou hrozit i protesty nebo omezení provozu.
- Proč odborové svazy nesouhlasí s návrhem ministerstva?Odbory považují navržený nárůst rozpočtu za nedostatečný s ohledem na plánované zvýšení platů a provozní náklady, požadují další úpravy.
- Může se stát, že dojde ke zpoždění léčby nebo uzavření některých oddělení?Ano, při dalším snižování prostředků či prodlužování čekacích dob hrozí nižší dostupnost služeb nebo omezení některé péče.
- Co znamenají nové limity a soutěže pro pacienty?Ministerstvo plánuje zkrácení pobytů a větší tlak na cenu – to může vést k nižším nákladům, ale i ke změnám v dostupnosti odborných výkonů.
Komentáře