Černý trh práce nabírá na obrátkách: stát přichází o miliardy. Proč se nelegální agentury cítí beztrestné?

Situace okolo černého trhu práce nabrala v posledních letech na obrátkách. Stát přichází o miliardy korun a nelegální agentury využívají nedostatku pracovní síly. Komu škodí stínová ekonomika nejvíce, proč kontroly nestačí a co by situaci skutečně změnilo? V následujících řádcích se podíváme pod pokličku tohoto problému, jeho konkrétní dopady i možnosti řešení. Zajímavým momentem jsou skutečné lidské příběhy, které ukazují, že jde o víc než jen čísla v tabulkách.

Stínová ekonomika: kde je problém nejviditelnější?

Odhaduje se, že na nelegálním trhu práce je aktivních až půl milionu lidí. Nejčastěji se jedná o zahraniční pracovníky i naše občany, kteří se snaží uniknout dluhové pasti a exekucím. Kvůli tomu státní rozpočet přichází každoročně o desítky miliard korun ve formě daní a pojistného. Jen mezi roky 2019 a 2022 šlo podle Nejvyššího kontrolního úřadu o 92 miliard korun.

Jak funguje černý trh s prací?

Vznikla paralelní síť, ve které se neplatí daně, sociální ani zdravotní pojištění. Agentury bez licence najímají lidi prostřednictvím internetových inzerátů, mnozí přijíždějí na doporučení známých. Pracují bez pracovních smluv, často ve velmi špatných podmínkách, s minimální odměnou a bez odpočinku. Zvlášť zneužíváni bývají cizinci, kteří mnohdy přijedou legálně, ale po příjezdu se ocitnou v pasti nelegálních podmínek, pracují 12–16 hodin denně, i sedm dní v týdnu, za méně než minimální mzdu.

Nelegální zaměstnavatelé a slabá kontrola

Ačkoli od roku 2021 hrozí firmám pokuty v rozmezí 50 tisíc až 10 milionů korun, řada z nich zákon obchází. Trh tlačí na co nejnižší cenu pracovní síly a podniky často odmítají kontrolovat legálnost zaměstnanců. Inspekce práce rozdaly v minulém roce 83 pokut za 66 milionů korun, v letošním roce zatím 61 pokut za 44 milionů korun. Pro obranu miliardového trhu je to ale příliš málo.

Nový zákon, který zvýší platy mnoha zaměstnancům. Kdo dostane přidáno a kolik? Doporučeno pro vás

Jablka a brambory v hledáčku: jak se změní jejich ceny v roce 2025. Zlevní nebo zdraží? Doporučeno pro vás

Role zahraničních pracovníků a problematické agentury

Nelegální pracovní agentury nejvíce cílí na pracovníky z Ukrajiny, které verbují přímo v jejich zemi a následně nabízejí drcenou práci pro české firmy. Největší riziko pak hrozí zejména mladistvým, kteří se do podobných schémat dostanou nezřídka za naprosto rizikových podmínek.

Katastrofální případy: když cena práce znamená život

Tragické případy z posledních let ukazují na to, jaké důsledky mohou mít nekontrolovaná pravidla na lidské životy. Jeden z nejotřesnějších příběhů se stal patnáctiletému Ivanovi z Ukrajiny, který zemřel přímo na pracovišti v Plzeňském kraji. Takové situace nejsou výjimkou, podle organizace Člověk v tísni zde pracují desítky nezletilých v naprosto nevhodných podmínkách.

Toto není výjimečné. Víme o desítkách nezletilých, kteří zde pracují v těžkých podmínkách – Jan Černý, ředitel sociálních programů Člověk v tísni.

Ekonomika v číslech: zaměstnanost a mzdy

Situace na trhu práce zůstává napjatá. V roce 2023 u nás pracovalo přes 5,2 milionu osob, míra zaměstnanosti činila 75,1 %, zatímco nezaměstnanost se pohybovala kolem pouhých 3,5 %. Průměrná hrubá měsíční mzda rostla o 6,7 %. HDP na obyvatele dosáhl 25 800 EUR, což je stále o 27,1 % méně než průměr EU.

Přehled hlavních ekonomických ukazatelů (2023)

Co by mohlo zabránit růstu černého trhu?

• Zvýšení pokut až na desítky milionů korun pro firmy zneužívající nelegální zaměstnance
• Povinná registrace všech pracovních agentur a jejich zpřísněná kontrola
• Pravidelná a tvrdá kontrola hlavních zadavatelů a velkých dodavatelů práce
• Veřejné zveřejňování firem, které porušují zákon

Bez zahraničních pracovníků bychom v současné době těžko naplnili veškeré požadavky trhu práce. Za dané situace je však klíčové, aby stát zajistil férové podmínky, a to nejen z ekonomického, ale hlavně sociálního pohledu. Nerovnost na trhu práce podkopává důvěru v systém, zvyšuje riziko vykořisťování a ochuzuje státní rozpočet.

Osobně si myslím, že bez skutečné politické vůle k rázným krokům se v této oblasti výrazný posun nestane. Vnímám bolest a rozhořčení lidí, kterých se systém dotýká – ať už jde o podvedené pracovníky, poctivé agentury, nebo samotné firmy snažící se dodržovat pravidla. Nejde jen o čísla – jde o osudy konkrétních lidí.

Když si shrneme současný stav – nelegální zaměstnávání má dalekosáhlé ekonomické i sociální dopady. Bez skutečně tvrdých nástrojů a systematické kontroly se situace nezlepší. Důraz na spravedlivé mzdy, legální pracovní smlouvy i ochranu sociálních jistot není jen otázkou práva, ale i základní slušnosti. Sdílejte své zkušenosti a pohled na černý trh práce v diskuzi pod článkem.

• Jaký je rozdíl mezi legálním a nelegálním zaměstnáním?Legální zaměstnání znamená pracovní smlouvu, odvádění daní a pojistného, a nárok na sociální ochranu. Nelegální práce se obchází bez smlouvy a povinností.
• Co hrozí firmám, které využívají černý trh práce?Firmám hrozí pokuty až do výše desítek milionů korun, ztráta možnosti účastnit se veřejných zakázek i poškození reputace.
• Proč lidé akceptují práci načerno?Důvodem je často rychlý výdělek, vyhnutí se exekucím nebo nemožnost najít práci oficiálně.
• Jaké jsou následky pro pracovníky?Hrozí jim vykořisťování, absence sociální ochrany a ztráta práv v případě úrazu či nemocí.
• Co může stát udělat pro řešení problému?Zpřísnit kontroly, zvýšit pokuty, vymáhat povinnou registraci agentur a zlepšit informovanost veřejnosti.